Pořád se něco učím, my padesátníci, co jsme se ještě nenarodili s mobilem v ruce, jsme vlastně šťastná generace, moje dcera mě natočila, jak otesávám dřevěný špalek a snažím se vykřesat z něj tvar. pak jsme ještě udělaly nějaké fotky a napsaly pár komentářů, měly jsme s tím samozřejmě práci, ale nebylo to zrovna dolování uhlí - výsledek ? Sama se na sebe dívám a žasnu, jak se šíří moje prosba o pomoc při finančním pokrytí výstavy prostorem... Není všechno dokonalé, ale je pořád co dělat, co se učit a plno nápadů, takže v pohodě .. estoy preparando la exposición.
Žádné komentáře:
Okomentovat